Od 2. srpna 2026 platí v EU pravidla transparentnosti z článku 50 nařízení o umělé inteligenci (AI Act). Zjednodušené heslo „AI obsah se musí označovat“ ale ve skutečnosti skrývá pět docela odlišných povinností, které dopadají na různé subjekty, v různých situacích a různým způsobem. Tady je stručný přehled podle rozboru advokátky Lucie Malé z Legitas.
1. Chatboti a hlasoví asistenti
Když člověk komunikuje přímo s AI systémem (chatbot, hlasový asistent), musí mít jasno, že nemluví s člověkem - to je povinnost poskytovatele systému. Výjimka platí, když je AI povaha zjevná i běžně obezřetnému uživateli - jenže třeba u realistických avatarů nebo pohlcujících virtuálních prostředí zjevná často není. Doporučuje se kombinace textového, zvukového i vizuálního označení, hlavně hned na začátku interakce.
2. Technické značení generovaného obsahu
Poskytovatelé nástrojů, které generují nebo upravují text, obrázky, zvuk či video, musí obsah označit strojově čitelně - metadaty, neviditelným watermarkem nebo fingerprintingem - aby šel později ověřit jeho AI původ. Výjimka platí pro pouhé přeuspořádání existujícího obsahu, komunikaci mezi stroji, zdrojový kód nebo drobné úpravy jako oprava gramatiky. Systémy nasazené před 2. srpnem 2026 mají na technické značení čas navíc, do 2. prosince 2026.
3. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace
Kdo nasazuje systém rozpoznávající emoce nebo kategorizující lidi podle biometrických znaků, musí dotčené osoby informovat - viditelným upozorněním, ikonou nebo hlasově, srozumitelně a včas. Splnění téhle informační povinnosti samo o sobě neznamená, že je použití systému v pořádku - platí i GDPR a případná pravidla pro vysoce rizikové systémy.
4. Deepfake obsah
Jde o AI generovaný nebo upravený obraz, zvuk či video, který připomíná reálné osoby, místa nebo události a mohl by v divákovi vyvolat dojem, že jde o skutečnost. Nejde o všechen AI obsah - čistá fantazie nebo zjevně nereálná animace deepfake není. Kdo takový obsah publikuje, musí ho zřetelně označit už při prvním kontaktu s divákem, například štítkem „AI GENEROVÁNO“ nebo „AI UPRAVENO“; u zvuku stačí i slyšitelné upozornění. Výjimky platí pro umělecká, tvůrčí, satirická nebo čistě fiktivní díla (označení stačí v titulcích nebo popisu) a pro použití při vymáhání práva.
Oficiální EU ikony pro označení AI obsahu
Kromě povinného strojově čitelného značení (bod 2 výše) Evropská komise zveřejnila i sadu volitelných vizuálních ikon pro lidsky čitelné označení - přesně tu variantu zmíněnou v bodě 4 ("AI GENEROVÁNO" / "AI UPRAVENO"). Ikony jsou volně použitelné bez nutnosti uvádět zdroj, ve 4 barevných variantách (černá, černá s průhledným pozadím, bílá, bílá s průhledným pozadím), v SVG i PNG.
Zdroj: Evropská komise - EU icons for labelling AI-generated content. Použití těchto ikon samo o sobě neznamená splnění povinností z článku 50 - viz lhůty a výjimky v bodě 4 výše.
5. Texty ve veřejném zájmu
Pokud je AI generovaný nebo upravovaný text publikován proto, aby informoval veřejnost o věcech veřejného zájmu - politika, veřejná správa, spravedlnost, základní práva, bezpečnost, zdraví, životní prostředí, ochrana spotřebitele - musí být zřetelně označen. Výjimka platí, pokud text prošel skutečnou redakční kontrolou kvalifikované osoby, která za něj nese redakční odpovědnost, a dál ho po vygenerování needitovala - pouhá kontrola pravopisu nebo automatizovaná revize nestačí.
Kdo je kdo
- Poskytovatel - vyvíjí nebo si nechává vyvinout AI systém a nasazuje ho pod vlastním jménem či značkou.
- Zavaděč (deployer) - používá AI systém profesionálně a rozhoduje o kontextu a účelu nasazení.
Sankce a lhůty
- Pravidla platí od 2. srpna 2026.
- Pokuty až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu - podle toho, co je vyšší.
- Systémy nasazené před 2. srpnem mají na technické značení odklad do 2. prosince 2026.
Proč na tom záleží
Cílem není mechanicky nalepovat štítky, ale zajistit, aby lidé vždy věděli, jestli mluví se strojem, nebo se dívají na obsah, který napodobuje realitu. Čím víc se hranice mezi člověkem, syntetickým obsahem a realitou stírá, tím víc záleží na důvěře - a ta stojí na tom, že transparentnost funguje v praxi, ne jen na papíře.